Jdi na obsah Jdi na menu
 


V pohnutých letech

Rok 1937 zastihl členstvo TJ v pilných přípravách na jubilejní X. Všesokolský slet. Lyžařský odbor pořádal každoročně lyžařské závody. Z jednoty odešel do Čtveřína učitel Karel Bílek, který působil ve Vesci pět roků. Byl svědomitým a poctivým pracovníkem jednoty, kde zastával i funkci starosty.

V sokolovně pořádaly své akce i ostatní spolky (osvětová komise, hasičský sbor, hospodářský spolek). Tak se sokolovna stala opravdovým kulturním stánkem celé vesecké obce.

V roce 1938 se zúčastnilo 38 osob z Vesce jubilejního X. Všesokolského sletu v Praze. Tento slet se stal i mohutnou politickou manifestací proti nastupujícímu nacismu.

Dvacátý jubilejní rok 1939 měl být pro sokolskou jednotu ve Vesci rokem radostných oslav, avšak se stal náhle obdobím smutku a ponížení celého našeho národa. V této době stáli v čele jednoty: starosta řídící učitel Gustav Šrámek z Vesce čp. 37, místostarosta Bedřich Cvrček st. z Vesce čp. 7, vzdělavatelé Josef Votrubec z Prackova čp. 10 a Alois Broul - řídící učitel z Klokočí, náčelník Stanislav Otmar z Prackova čp. 1, náčelnice Milana Šrámková z Vesce čp. 37, jednatel Jindřich Maryško z Vesce čp. 49 a pokladník Josef Židů z Vesce čp. 29. V té době cvičilo 21 členů, 20 dorostenek a dorostenců, 59 žáků a žákyní, celkem tedy kolem stovky cvičenců, dále ještě cvičilo 12 starších mužů. V jednotě se i nadále cvičilo pravidelně, hrál se stolní tenis, kopaná i odbíjená.

V následujících letech však chuť k další činnosti, vzhledem k politickým poměrům, zvolna opadávala. Ještě v prvních válečných letech se udržovala alespoň částečná činnost jednoty. Naposledy se Ve Vesci cvičilo dne 19. dubna 1941, protože okupanti náhle nařídili sokolskou organizaci rozpustit. Po 22 letech trvání jednoty byla její činnost násilně zastavena.

Za ilegální činnost byl vězněn a umučen dlouholetý příznivec a spolupracovník veseckých František Hořák, řídící učitel z Louček. Okupanti věznili i člena vesecké jednoty Miloslava Kněborta z Prackova čp. 19 (na Červenici).

V neděli dne 10. 6. 1945 byla v obci uspořádána Slavnost osvobození. Po průvodu ze Smrčí se uskutečnilo slavnostní shromáždění na prostranství před sokolovnou, kde z balkonu promluvili revoluční pracovníci Rydval, Svárovská, Glos a další. Večer pak byla v sokolovně opět po dlouhé době lidová veselice.