Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stavba vlastní sokolovny

Stavební odbor TJ Sokol byl ustaven již v roce 1929. Návrh na jeho zřízení vzešel od člena Josefa Šírka z Vesce čp. 2. Členové již dávno volali po vlastní budově. Stavební odbor dostal za úkol připravit stavbu nové sokolovny, která neměla být jen tělocvičnou, ale i kulturním střediskem pro ostatní spolky a veřejnost.

Po přípravných pracích a jednáních za účelem získání pozemku byla zásluhou Josefa Drahoňovského z Vesce čp. 45 zajištěna možnost odkoupení zemědělského pavilónu z výstaviště v Železném Brodě. Koncem roku 1930 byl tento pavilón skutečně zakoupen za 16 320 Kč. Na úhradu byly získány od některých členů bezúročné půjčky po 1 000 Kč na dobu 10 let. Osada Vesec darovala částku 5 000 korun.

Brzy byly zhotoveny plány na stavbu sokolovny, na kterou byl použit takto získaný materiál. Přivezli jej zdarma někteří rolníci svými koňskými potahy. Bylo ovšem zapotřebí ještě přikoupit mnoho nového stavebního materiálu.

S pracemi se začalo 16. 11. 1930 a podíleli se na nich většinou členové, ale i další občané, kteří pracovali zcela zdarma. Dobře se pracovalo i v zimním období, protože zima byla tehdy mírná. Nejživěji bylo na staveništi v měsíci květnu 1931. Denně tu pracovalo až 40 osob, což je na tak malou obec jistě úctyhodné číslo.

Dne 7. 6. 1931 byla ve Vesci uspořádána slavnost položení základního kamene ke stavbě nové sokolovny. Byl to veliký svátek pro jednotu i pro celou obec. Ani silný déšť nedokázal pokazit radostnou náladu všech občanů. Na zahradě Václava Staňka (na místě dnešního domku Votrubcových čp. 4) se konala sokolská akademie s bohatým programem. Závěr celé akce tvořil symbolický poklep na základní kámen, který ihned zazdili zedníci Jiří Machačný z Vesce čp. 46 a Josef Kocour z Vesce čp. 14. Pod základní kámen byl vložen pamětní spis, který pořídil učitel Broul. Tento spis byl pak poprvé vyzvednut a prohlédnut až dne 16. 9. 1982 u příležitosti opravy izolace proti zemní vlhkosti. Dokumenty byly částečně poškozeny vlhkostí a rybenkami. Byly proto opraveny a očištěny. Navíc k nim byly přidány další doklady o činnosti TJ spolu s aktuálním seznamem členů (v roce 1982).

Oslava položení základního kamene v roce 1931 skončila, nastaly další práce na vlastní stavbě. V polovině července již byla pokryta střecha. V budově byla zřízena i elektroinstalace. Elektrický proud se vyráběl pomocí dynama a naftového motoru (elektřina v obci byla zavedena až v době druhé světové války). Na dostavbu sokolovny bylo vypůjčeno z místní Kampeličky 20 000 Kč.

Podzimní měsíce znamenaly úsilí v dokončení stavby. Nejpilněji bylo v listopadu, aby se před zimou dokončily všechny hrubé práce. Během Vánoc byly provedeny poslední vnitřní úpravy. Začátkem následujícího roku bylo zakoupeno vnitřní zařízení, např. židle, stoly, lavice, záclony, ubrusy, dekorační látky na jeviště aj.

Práce na stavbě řídili Josef Drahoňovský z Vesce čp. 45 a Jiří Machačný z Vesce čp. 46, truhlářské práce prováděl Štěpán Hajný ze Smrčí čp. 49. Podle záznamů si stavba vyžádala celkově asi 16 800 pracovních hodin. Podrobnosti o odpracovaných hodinách, o spotřebě materiálu i o celkových finančních nákladech jsou přesně zaznamenány v kronice. Největší počet zdarma odpracovaných hodin tehdy měli: Josef Drahoňovský z Vesce čp. 45 (800 hodin), František Otmar z Vesce čp. 25 (745 hodin) a Bedřich Cvrček, st. z Vesce čp. 7 (740 hodin).

Po dokončení stavebních prací a po celkových úpravách interiéru i okolí sokolovny byl stavební odbor rozpuštěn. Vykonal veliké dílo, ke kterému ovšem přispěli i všichni další spolupracovníci.

Správou budovy byl pověřen Josef Drahoňovský z Vesce čp. 45, sokolníkem byl ustanoven Josef Hejduk z Vesce čp. 30 (z Podháje). Rodině sokolníka byl přidělen v přízemí sokolovny byt s nástupem od 1. 2. 1932.

Dne 5. 2. 1932 byla pořádána oslava na počest dokončení prací. Společný večírek s vepřovými hody a s hudbou byl odměnou pro všechny, kteří se na tomto velikém díle jakkoli podíleli.