Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zajímavosti ze sokolské kroniky

Historie Sokola Vesec od jejího založení do roku 1971 je velmi podrobně zdokumentována v sokolské kronice. Vybrali jsme několik zajímavostí z této kroniky. Ve své době byly tyto události jistě vážným problémem a v žádném případě je nechceme nikterak znevažovat. Nad některými z nich se však s odstupem několika desítek let již můžeme pousmát.

 

Díl I., str. 91 – 92, rok 1933

     „Jedna z příčinných překážek našeho lidového povznesení v našem obvodě je politická strana lidová (klerikální) se svým vůdcem administrátorem farnosti loučecké P. Boh. Pikorou, kterýž od r. 1928 tuto působí. Tento služebník boží naprosto neřídí se učením Krista ani o 1%, svůj lid štve proti vrstvám pokroku a činí vše, aby získáním oveček a politické vlivnosti ve správách obecních nabyl moci k potírání všeho, co není kleru vhod. Velice jej soužilo, že postavili jsme si slušnou sokolovnu a tím i činnost výchovnou zdvojnásobili. Že mu neušlo pozornosti ani naše pořádání divadelního představ.: „Pan biskup“ jest samozřejmé. Z kazatelny dovolil si lid svůj proti bezvěrecké lžihře popouzet a jevil snahu pobouřiti své straníky vůči nám. Zatím co jejich návštěvníci byli (ovšem ze zvědavostí děje), pomohli naši věci: poznání Pravdy i zvětšili příjem. Nabyli přesvědčení, že kus Haise-Týneckého „Pan Biskup“ jest příkladný životu kněžstva.

     Rovněž i loutková hra „Na zemi, v pekle, na nebi“ produkovaná dne 18/2. 34 ve škole byla lidoveckým velice nepříjemná. I z dnešní záležitosti: Pikora kontra Broul (náš vzdělavatel a star. obce Klokočí) vysvítá – kam míří onen horlivý apoštol s křesťanskou vírou i s celou tou zatemnělou partií. Pamatujeme se ještě velmi dobře, kdy sháněli se podpisy občanstva, aby podnik výstavby sokolovny nebyl finančně podporován; víme i čí vinou je, aby děti i starší z tábora katolického nenavštěvovali sokolovnu, ač by ony rády (jistě ve velkém měřítku) s našimi početnějšími občany a příznivci pokochali se z výsledků naší vesměs krásné, ušlechtilé i zábavné práci!“

 

Díl I., str. 145, rok 1940

     „Abstinentů – nekuřáků jest v jednotě 54% (z 56 bří jest 30 nekuřáků a to z Vesce 17 (57%), ze Smrčí 7 (50%), z Prackova 6 (75%).“

 

Díl I., str. 146, rok 1941

     „Tragickou byla náhlá povodeň z rána 29./5., která svým nebývalým zde rozsahem (1907, 1897) rozbořila kanál před vchodem sokolovny v šíři 9 – 12 m úplně a zdivo dolní spodiny kanálu poddemolováno všude. Velikonoční pondělí asi 20 členů provádělo generální úklid, úschovu sok. majetku včetně knih a archivu mezi domácnosti bratří.“

 

Díl II., str. 22, rok 1950

     „Výchovnost „bratří jako členů Sokola“ projevuje se též dosti znatelně i ve společenském taktu. Jen málo je ještě členů, kteří holdují starosvětským vášním, které se příčí mravním zásadám čisté, vznešení lidské důstojnosti. Je to především kuřáctví. Bohudíky, je též na ústupu, zvláště u nás již mladiství z valné většiny tomuto zlozvyku nepodléhají. Již zakladatel br. Seidl, sám ještě otrok kuřáctví, odnaučoval nové bratry této opičině, jak říkával. Proto všude v sokolském prostředí vždy nesmělo se kouřiti (dovoleno po podniku, po shromáždění, ale jen venku!). Udržování zdravého ovzduší ve společenském prostředí i v bytě rodiny je především smyslem sokolské výchovy, t. j. aby blahodárný vliv čistého zdravého vzduchu prospíval zdárnému rozvoji zdraví a životu dle hesla „Ve zdravém těle zdravý duch!“

     Do sokolského výchovného taktu náleží i chování členů Sokola ve veřejnosti. Je to chování skoro vesměs bratrské, rozvážné, smírné. Bývají i lépe upraveni v osobním zevnějšku. Neblaze působí, je-li člen znatelně sobecký, chamtivý, mamonářský, pro celek národa škodolibý, tudíž pojem nevlastenecký. Neznalost dějin u svého národa je též smutnou sokol. ctí, z níž nemůže čerpati pro stávající dnešní politické zaměření. Ze sokolských hesel cítí všichni charakter socialistické družnosti. Není bohudíky v naší jednotě zbloudilých duší pro opilství, smilstvo, karban, marnotratnictví, krádeže a tyranství. Jenom se mladí sokolové málo věnují práci veřejné: osvětové, správní a budovatelské (pro obec, stát apod). Zdar sokolské práci!“

 

Díl II., str. 31, rok 1953

     „Před výměnou peněžního oběživa měl br. pokladník Sokola na hotovosti 31./5. Kč 1987,--, výměnou 1 : 50 bylo pak 1./.6 Kč 39.60. Dluh přepočítán 1 : 5 a činil v záložně K 20.000 k 1./6., koncem roku činil dluh 123.365,-- Kč.“

 

Díl II., str. 73, rok 1968

     „…co zažil (Josef Kněbort) jen leknutí nad výbuchem sudu s hořícím asfaltem v sobotu 27. dubna a všecko venku hořelo. U tohoto strašlivého případu byli všichni 3 pracovníci víc než leklí (Kněbort a 2 bři Hlubučkové Jaroslav [Vesec 47] a František [Vesec 50]) ale přece oheň uhasili po ruce jsoucím pískem, jinak by sokolovna lehla popelem. Požární trubač Viduna troubil, lid se sbíhal, mnozí plakali a úděsný případ to byl…“

 

 Díl II., str. 86, rok 1969

     „Chuligánství cizí mládeže tábořící se od pátku do neděle přírodně v našich polesích a pod skalami obojího pohlaví nedává příznivé vyhlídky hodnotám národu do budoucna. Lehčí mládež je na takovouto demoralisaci chytlavá. Chuligánství se zde rozmohlo po r. 1960 a zvláště u tanečních zábav při džezové hudbě provádí neslušné orgie. Posledně u nás, zvláště o Karnevalu a více ještě o posvícenské to už nebylo snesitelné, jak si počínali. Byli 2 hudby: slušnou vypískali a opanovali džezovou a ve svém ústrojí řádili jak pominutí až zběsile a nadělali i hojně škody. Pořadatelé měli s nimi co dělat. Stávají se až nebezpeční. Ale což nemá na tom i částečně vinu i naše „vzdělavatelská“ činnost, když jsme pro rozjaření vybudovali jako pro společenskou ušlechtilost o zábavách t. zv. dolení „restauraci“ jinak zv. klubovnu ale od úsměšných lihomilů slyšíš pěknější názviska: sklípek, bár, putloch, lihovna, atd. kam to spěje s ohledem na mládež, hodí se to pro čest Sokola? A co hesla: „Ni zisk, ni slávu.“ „Ve zdravém těle zdravý duch.“ „Ku předu, zpátky ni krok.“ atd. ty se už asi stávají přežitkem? Podle sokolských reglamá by neměl správný Sokol kouřit, pít alkohol, kartařit, být marnotratným, despotickým a jinak demorálným. Tak to se to vše nějak točí šejdrem. Kolik by takových čestných Sokolů u nás bylo? Stali jsme se ve výboru ziskuchtivci, aby se mohlo zas něco budovat, a na zásadovost se už zapomene. Svět nepřestává být labyrintem. I v televizích dávají módes příklady a to včas mládež ovlivní. Ušlechtilé schůzky, zábavy, hry, zpěvy, nár. tance apod. pomíjejí. Ve třicátých létech bývali vzdělávací večery a školy, byly velmi četně navštěvovány, byly zajímavé a proto přitažlivé, programy pestré. To bývalo za vzdělavatele br. Frant. Kněborta z Dubecka. Něco podobného by bylo třeba zvláště dnes.“

 
 

 

Kontakt

TJ SOKOL Vesec

Vesec 52
Mírová pod Kozákovem
512 54

sokol.vesec@seznam.cz

Mail list



Statistiky

Online: 1
Celkem: 31468
Měsíc: 282
Den: 17